V minulých dnech se v médiích objevil článek z IKEM o nebezpečí maratonu pro zdraví a život běžce. Info najdete například zde.
Spustil hysterické reakce v médiích, na sociálních sítích i mezi běžci. Protože na dnešním tréninku padl k článku dotaz, dávám svůj pohled na věc.
Na FB stránce Running2.cz vyšlo toto vyjádření : Možná je někdy fajn nevidět věci jen z jedné stránky. Určitě jste v médiích zaznamenali studii běžců dělanou IKEM. Tady je k tomu velmi zajímavé vyjádření kardioložky Hanky Štefaničové z Cardiolab, které stojí za přečtení: “Práce lékařů IKEM si nesmírně vážím i proto, že jsem měla možnost tu několik let v kardiocentru pracovat a získat spoustu profesních zkušeností. V IKEM se dělá špičková medicína, špičková kardiologie, a musím říct, že přístup k pacientům je zde unikátní. Děkuju všem těm, které znám a jsou mými kamarády a kolegy. To na úvod. O studii vím a měla jsem možnost být u prezentace dat. Bohužel si myslím, že tak jsou výsledky komunikovány, a jaká se kolem celé věci strhla lavina reakcí a jakým způsobem to převzali novináři a média je obrovsky nešťastné. Souhlasím s názorem, že ten, kdo přečte titulek bez hlubší znalosti věci si udělá názor že a.) doktoři zase straší a odrazují lidi od sportu což je tragédie – a to zaznívá v diskuzích b.) sportovat je skutečně nebezpečné a lepší je zůstat ležet na gauči. Vůbec neznaznělo, že vzestup tzv. kardiospecifických enzymů nemusí znamenat poškození srdce a že jde o pouhou laboratorní hodnotu … to že jsou tzv. poškozené ledviny je pouze známka dehydratace….. atd. atd … Není zmíněno, jak byla studie koncipována, že byli skutečně zařazeni spíše „hobíci, kteří jdou závod dokončit“, tzn. nedokážou pracovat s tempem, fyziologií zátěže atd., a proto jsou výsledky takové jaké jsou. Netvrdím, že maraton je bezpečný pro všechny. To vůbec. Se sportovci pracuji a souhlasím, že například neléčený vysoký tlak je dost častý a může to být obrovský průšvih. Stejně tak si myslím, že studie je zcela unikátní, a je skvělé, že do toho tým IKEM šel a studii zorganizoval. Bohužel ale prezentace výsledků sklouzla k bulváru. Myslím si, že je to škoda.”
Já osobně si myslím, že strašení je zbytečné. Na druhou stranu je potřeba říct, že maraton opravdu není sranda a nikomu nedoporučuji ho běžet bez dlouhodobé – spíše několikaleté – přípravy. A určitě je vhodné, aby běžec absolvoval pravidelně lékařskou prohlídku. Za to, v jakém zdravotním stavu začne přípravu a pak běží samotný závod nese zodpovědnost jen on sám.
Pokud se běžec připravuje několik let, běhá kratší závody, zvyšuje postupně své objemy a v trénincích zvládne uběhnou alespoň 30-33 km v kuse, nemá se čeho bát. Respekt k maratonské trati je však dobré mít a k závodu tak přistupovat. Důležité je zvolit správné tempo – nepřepálit začátek. Nejlepší maratonci běhají druhou polovinu závody rychleji. Důležité je i nepodcenění technické přípravy na závod – například použitím mého Manuálu běžce.
U nás můžete získat i individuální plány pro přípravu.