V srpnu 2016 padlo rozhodnutí o účasti běžecké skupiny ŠAK Chodov na maratonu ve Vídni. Přihlášených do závodu nás bylo 11. Nakonec jsme do Vídně cestovali bez Evy Hejnicové a Pavel Simeth se zúčastnil jen jako doprovod. Přesto je účast 9 běžců našeho klubu na jednom maratonu rekordní. Výpravu doplnil na poslední chvíli chomutovský běžec trénující v mojí skupině v Karlových Varech Láďa Kareš a do Vídně tak cestovalo 10 běžců – Láďa Kareš, Markéta Hanzálková, Jirka Folvarčík, Patrik Pizinger, Martin Horváth, Václav Vachrlon, Tomáš Lang, Lukáš Kopecký, Martin Maliňák a já.
Připrava byla zahájena v podzimních měsících objemovou přípravou. Trénovali jsme rozděleni na chodovskou a karlovarskou skupinu, každá skupina zvolila trochu jiný přístup k přípravě. Po objemu se přešlo od února do kvalitnějších tréninků, ostřejšího tempa a posilování.1. dubna došlo k testování na 1/2 maratonské trati na dvou místech – Martin Maliňák, Mája Hanzálková a Tomáš Lang běželi v Praze, já a Martin Horváth v Ústí nad Labem. Časy v tomto přípravném závodě byly víc než dobré, u většiny lepší než dosavadní osobní rekordy. Jirka Folvarčík testoval o týden později v Chomutově v běhu na 15 km.Poslední přípravný závod pak proběhl týden před maratonem na desítce v Žatci, kde za větrného počasí opět bylo dosaženo skvělých časů. Do Vídně jsme tak mohli jet s pocitem dobře odvedené práce.
V sobotu 22. dubna jsme se sešli před sedmou hodinou na autobusovém nádraží v Karlových Varech, odkud jsme se přesunuli do Prahy a na hlavním nádraží, kam jsme dorazili v dostatečném předstihu, jsme dali pohodovou snídani. Zde se k nám připojil poslední člen podpůrného týmu David. Potom jsme již nasedli do moderní vlakové soupravy RailJet Českých drah, abychom po necelých 4 hodinách ve vlaku, strávených diskuzí nad tratí závodu, obědem v restauračním voze a odpočinkem vystoupili ve Vídni.
Po přesunu do hotelu JUFA a rychlém ubytování jsme se vypravili do maratonského Expa na výstavišti vyzvednout startovní balíčky. Cestou zpět do hotelu jsme se zastavili v centru města u radnice, kde jsme si domluvili místo srazu po závodě a setkali se s posledním našim běžcem, který cestoval individuálně autem, starostou města Chodov Patrikem Pizingerem. Následovalo večerní proběhnutí, večeře a spánek.
V neděli 23. dubna ráno si závodníci a David přivstali a v půl sedmé běžci předali Davidovi zavazadla, která jsme si nebrali na start. David s celým support týmem je po snídani dopravili do úschovny na nádraží a nám tak ušetřili cestu a čas. My jsme v klidu dojeli metrem do prostoru startu závodu, dali si kávičku v bistru v metru a šli hledat kamiony, do kterých si umístíme své baťůžky. Cestou jsme absolvovali několik zastávek na záchody, které v té době byly ještě poměrně volné. Nakonec jsme se rozložili v recepci NH hotelu, kde se pracovníkům zželelo běžců a nechali je schované před studeným větrem. Postupně jsme se převlékli, odnosili bágly do kamionu a zhruba 30 minut před startem jsem se vydali do startovních koridorů na mostě přes Dunaj. Jirka s Martinem Horváthem do koridoru A v první startovní vlně, ostatní do koridoru C v druhé startovní vlně. Potom již zazněl startovní výstřel a Jirka s Martinem vyrazili na trať. My ostatní jsme si ještě 15 minut počkali na start koridoru C. Úvodní kilometr jsme se pomalu rozbíhali a pak se postupně všichni srovnali na své plánované tempo.Během závodu bylo téměř ideální počasí, teplota mezi 6-9 stupni, nepršelo, jen místy byl docela silný vítr. I tak všichni z naší skupiny využili těchto podmínek a zaběhli skvělé časy, Jirka Folvarčík pod 3 hodiny, Martin Horváth 6 minut přes 3 hodiny, Tomáš pod 3:30, další v rozmezí 3:35 – 3:55, Markéta skvělý osobák 4:04 hodiny. Poté, co jsme se všichni sešli šťastní a zdraví za cílem, následoval Vídeňský řízek a kavárna. Po přesunu na nádraží jsme pokračovali v doplňování kalorií a tekutin i v místních restauracích a potom i ve vlaku. Do Prahy jsme dorazili s drobným zpožděním, zde jsme se rozloučili s Davidem a nasedli do připravených mikrobusů, které nás dovezly domů.
Z výpravy mám i přes svůj ne úplně ideální výkon dobrý pocit – sešla se výborná parta běžců doplněná o skvělý doprovodný tým. Nádherné časy a vzpomínky nám dlouho zůstanou. Do další maratonu kam pojedeme v takhle velkém počtu – již cestou zpět padaly návrhy – například Londýn, Lago di Garda… uvidíme.
Organizaci zájezdu na maraton ve Vídni zajistila firma MZ-SPORT služby pro sportovce. Zájezd finančně podpořil atletický klub ŠAK Chodov. Zvláštní poděkování patří početnému podpůrnému týmu, který si nejen užil Vídeň, ale především skvěle pracoval pro podporu výkonů běžců – rodina pana starosty, Věrka, Věrka, Gery, Pavel, David, Karel.
